Památky v obci
	Úvodní stránka Správa obce Historie obce Památky v obci Turistika Spolky, kultura, akce, Vápeníček Římskokatolická farnost Osada Marianín Řemesla, práce a živnosti Fotografie Historické fotografie Neznámá zaniklá středověká osada Kontakt, odkazy, ostatní informace		1) Lipovecký kostel - kostel "Narození Panny Marie", který byl stavěn v létech 1828-1842 a slavnostně vysvěcen 8. září 1843. 2) Boží muka - stojí na Člopkách od nepaměti, roku 1815 byla kvůli stavbě silnice na Rozstání zbourána, roku 1818 vystavěna nová. 3) Socha sv. Jana Nepomuckého - před rokem 1816 stávala v kapličce na farské zahradě. V roce 1816 byla odstraněna a zhotovena nová, která stávala u zatáčky staré silnice na Sloup pod farou. V roce 1975 byla přemístěna před kostel. 4) Kříž nad dědinou - byl postaven roku 1833, obnoven v roce 1975. O jeho stavbě je učiněn v lipovecké obecní kronice zápis č. 57, nazvaný Revers, se závazkem, že obec bude po všechny časy dbát o zachování kříže v dobrém stavu. 5) Kříž před kostelem - byl postaven roku 1852 lipoveckými sedláky - povozníky, kteří vozili dřevěné uhlí do Adamova. Stál původně na schodech před kostelem, při úpravách okolí kostela v roce 1975 byl přemístěn do výklenku vlevo vedle vchodu kostela. Nápis na kříži zní: "Z nákladu lipoveckých obyvatelů, kteří do Adamova uhlí vozili. Léta Páně 1852." 6) Kříž Moselkůj - kříž při staré silnici na Sloup. Původní dřevěný byl postaven roku 1874 tehdejším lipoveckým poštmistrem. Roku 1919 byl obnoven a nahrazen novým žulovým. 7) Kříž Hlaváčkůj - ocelolitinový kříž, postavený na "Člopku" v roce 1883. U kříže rostou čtyři lípy, které jsou dnes státem chráněné. Na kříži je nápis: "Ke cti a chvále Boží věnovali manželé Tomáš a Anna Hlaváčkovi roku 1883." 8) Kříž Švédůj - ocelolitinový kříž z roku 1896 u polní cesty za kostelem. Na podstavci kříže jest nápis: "Ó Vy všichni, kteří jdete cestou, pozorujte a vizte, jestli bolest Vaše, jako bolest má! Léta Páně 1896." 9) Kříž Vintrůj - ocelolitinový kříž z roku 1894 za domem č.p. 9. Nápis na kříži zní: "Drahý kříži, všech milostí zdroji, posiluj nás v tom života boji. Pro čest a slávu Boží postavila Josefa Zouharová - 1894." 10) Kříž u Červené - původně dřevěný kříž, zvaný Jarolímůj, který postavil okolo roku 1880 rolník Jarolím Ševčík. Stál po pravé straně polní cesty na Ostrov. V roce 1973 z důvodu zastavování těchto pozemků zrušen a místo něj v témže roce postaven žulový před domem č.p.243. 11) Kříž na hřbitově - stával na starém hřbitově od počátku 19. století, v roce 1898 opravován. Po II. světové válce nový. Po zrušení starého hřbitova v roce 1994 byl přemístěn na hřbitov nový. 12) Kříž Koběnůj - původně dřevěný kříž z doby kolem roku 1880 na hranici katastru a konci pozemků, patřících k č.p.1 směrem ke Kulířovu. Od 70. let 20. století nový žulový. 13) Kříž na křižovatce - "U modrého kříže" je pomístní název křižovatky silnic a přilehlých polí nad dědinou pod Kojálem. Zde stával na krásenské straně kříž s kamenným podstavcem, který byl několikrát zničen. Od roku 1992 je zde kříž obnovený, který stojí na katastru lipoveckém. 14) Kříž před Mariáninem - na litinovém kříži, který je umístněn po pravé straně vjezdu do Marianína od Lipovce je nápis: "Otče, v ruce Tvé poroučím ducha svého. Nákladem Ferdinanda Němce z Mariánova dom.č.8 a jeho zemřelé manželky Eleonory roz. Sedlák. dom.č.6 1870". 15) Kříž v Marianíně - původní pískovcový kříž, který byl značně poškozený, byl odstraněn a místo něj byl postaven kříž mramorový. Tento kříž, který pocházel ze starého hřbitova v Lipovci, darovala paní Bohumila Celá a náklady na jeho rekonstrukci byly hrazeny z veřejné sbírky. Nápis na kříži: "Já jsem vzkříšení a život. L.P. 1994" 16) Kaplička - na horním konci dědiny ji nechala postavit Františka Zouharová z č.p 9. Kaplička byla slavnostně vysvěcena roku 1906. Roku 1988 zbořena z důvodu stavby domu č.p. 292 a její výklenek se soškou vložen do kamenné zdi u tohoto domu. 17) Obrázek "U Dominky" - na kraji lesa Dominka při staré cestě na Sloup visí obrázek Bohorodičky od nepaměti. Podle zachovalého vyprávění se zde udála vražda mladé dívky. 18) Obrázek "Ve Voborách" - v zatáčce při cestě na Holštejn u vjezdu na Obory visí obrázek od nepaměti. Podle ústního podání se zde zjevovali různí zlí duchové v podobě strašidel. Zde jsou vyjmenovány pouze dva starobylé obrázky, které jsou na svých místech od nepaměti. Další obrázky jsou např. pod Pazdernou na kraji lesa Plániv či na okraji lesa při cestě na Ostrov (u rezervára) a další dále po cestě k Ostrovu. Jeden z obrázků je též u lesa při zaniklé "Borkově cestě". Nedávno přibyl další obrázek ve stoupání Hradské cesty. 19) Vápenice Vrchničákova - vápenice, kde se před založením vápenek "Malá a Velká dohoda" pálilo vápno. Těchto vápenek bylo v Lipovci mnoho, zachovala se však torza dvou z nich. 20) Vápenice Vodákova - druhá ze dvou zachovalých vápenic. 21) Vápenka "Velká dohoda" - byla založena po 1. svět. válce roku 1928. Byla v provozu do roku 1979. 22) Pomník padlým v 1. světové válce - byl pořízen nákladem obecního zastupitelstva a všech spolků v obci. Postaven v místě "pod Vaňkovy" před starou školou, slavnostně odhalen v roce 1924. V roce 1960 byl na místě původního "farského" rybníka zřízen květinový parčík, kam byl pomník přestěhován. V roce 1995 byl z důvodu stavby Domu služeb pomník přemístěn na hřbitov. Nápis na pomníku: "Spíte svůj věčný sen, občané naši, vzdáleni od domova. Ať pomník tento hlásá, že neupadli jste v zapomenutí". "1914 - 1918" 23) Pamětní deska popraveným, umučeným a padlým v létech 1939 - 1945 - byla odhalena péčí Místního národního výboru a Národní fronty v květnu 1948. Umístěna na kamenném podstavci před pomníkem padlých z 1. světové války, s nímž sdílí osudy podnes. Pomníky padlým, popraveným a umučeným za světových válek v Lipovci 24) Neznámá zaniklá středověká osada - archeologická památka, nalezená prof. Ervínem Černým, který ji mezi středověké vsi řadí s výhradami, a to zejména z toho důvodu, že tak dlouhá její existence bez toho, aby o ní byla jakákoliv písemná zmínka, není možná. Dle archeologických nálezů je určeno trvání této "osady" od 2. poloviny 13. do počátku 16. století. Pravděpodobně se jednalo o jednu z prvních kolonizačních vsí, která však záhy zanikla, což by s přihlédnutím k práci prof. Černého nebyla vyjímka. Lokalita této osady mohla později sloužit, a velmi pravděpodobně sloužila, jako příslušenství lipoveckého dvora. Vzhledem k tomu, že zde nacházíme pozůstatky milířů, kolomazných pecí, i zbytky strusky železné rudy, a v místech jednotlivých "obydlí" velké množství dřevěného uhlí, lze zde předpokládat výrobní jednotku, která mohla produkovat, skladovat a dodávat své výrobky pro účely panství i např. pro prodej hamrům v okolí Svitavy. Jelikož se v bezprostřední blízkosti této lokality nachází protržená hráz dávno zaniklého rybníka - haltýře, lze vyslovit domněnku, že zde lipovecká vrchnost uchovávala část výlovků z větších rybníků pro svou potřebu. Objasnit všechny aspekty osídlení této lokality může snad jen podrobný archeologický výzkum. Více o zaniklých středověkých osadách na Drahanské vrchovině naleznete na serveru autora těchto internetových stránek. Další informace o této lokalitě a o existenci středověkého panského dvora v Lipovci jsou v příspěvku autora těchto stránek ve Sborníku Muzea Blansko 2002. Publikaci je možno zakoupit přímo v blanenském muzeu nebo v Informační kanceláři Blanka.